Těžké stoupáky, parádní sjezdy i výhledy na Kokořínsku
Cyklotrasy 003 - Kokořínsko   idnes.cz, 28.4.2009


Roztodivné skalní útvary, hluboké lesy, pořádný stoupák na hrad Houska, malebné roubenky i dobré hospůdky. To vše vás čeká na 42 km dlouhém cyklovýletu na Kokořínsko. Trasa je místy tak náročná, že kolo musíte tlačit. Odměnou vám ale budou krásné rozhledy, dokonce až na Říp.





Fantastické Pokličky
Začínáme ve Mšeně u restaurace Obecník, kde vaří dobré hotovky. To nám přijde vhod po návratu, protože cesta bude vyčerpávající. Z místních pamětihodností stojí za zhlédnutí koupaliště, vlastně městské lázně z roku 1932, postavené ve stylu art deco.

Kolem lázní pak projedeme lesoparkem Debř na tzv. Cinibulkovu stezku s roztodivnými pískovcovými skalními útvary. Cesta je pojmenována po mšenském učiteli a zapáleném turistovi J. B. Cinibulkovi (1876- 1944), který krásy skalních kaňonů a bludišť popsal takto: "Fantastické vzezření skal zde béře na sebe podobu ohromných ještěrů, draků, hlav oblud a příšer pohádkových, nesmírných pecí, divokých jeskyň, gigantických homolí, komínů a děr..."

My projedeme kolem Obří hlavy a Žáby a pak se po modré dostaneme ke kokořínským Pokličkám, fantaskním skalním útvarům, vzniklým selektivním zvětráváním pískovců. Vysoké sloupy kryjí poklice, které lépe odolaly erozi díky vyššímu obsahu limonitu.


Poté pokračujeme k rozcestí pod Pokličkami, kam musíme sejít po dlouhých strmých schodech a kolo přenést.

Pokud byste se chtěli přenášení kola vyhnout, můžete se dostat na rozcestí pod Pokličkami ze Mšena jednoduše: nejdříve vyjedete po červené a následně pak sjíždíte po modré úzkým sevřeným údolím. Vede tudy i cyklotrasa 0009. Na téhle cestě míjíte temnou Náckovu rokli a rokli Apatyka, pojmenovanou podle výskytu léčivých bylin, připravíte se ale o úžasnou podívanou na Cinibulkově stezce i Pokličkách.
















Těžaři v Kokořínském dole
Z rozcestí pod Pokličkami pokračujeme doleva po červené podél Pšovky do Kokořínského dolu, kde nás čeká první občerstvení. Cestou mineme první roubenky, ale těsně před otočkou na silnici i obrovský kanadský srub, který byl postaven před několika lety a působí zde poněkud nepatřičně.

Po silnici se vrátíme zpět pod Pokličky a po modré míříme údolím vzhůru do obce Jestřebice. Na rozdíl od jiných je toto údolí široké a otevřené, po obou stranách lemované pískovcovými skalami. Dobrý výhled na obě strany umožňuje rozsáhlá paseka, porostlá mladými smrčky.

To je asi jediný klad dost rozsáhlé těžby dřeva na Kokořínsku - díky pasekám se otevírají pohledy na jinak zarostlé skály. Jedním z mnoha záporů pak jsou rozježděné cesty s hlubokými bahnitými výmoly. Zejména na jaře nebo po dešti je tak řada lesních cest částečně nesjízdná.

Cesta údolím je pro Kokořínsko typická - nejdříve široká lesní cesta s mírným stoupáním, na konci pak pěšinka s prudším a prudším spádem. Nakonec jsme rádi, že poslední metry vyjedeme.


Hrázděnky ve Vidimi
Z Jestřebice, kde se potěšíme roubenými chaloupkami, pak pokračujeme po modré do Šemanovického dolu. Pozor, sjezd je v první části extrémně náročný, na silné vrstvě listí se téměř nedá brzdit.

Z Šemanovického dolu vyjedeme po modré, přejedeme silnici, zastavíme se na vyhlídce na Spálený vrch a sjedeme do vesnické památkové zóny Dolní Vidim, kde stojí pár krásných hrázděných domů. Pak pokračujeme po zelené značce lesní cestou Střezivojickým dolem na Dobřeň, kde jsou zachovalé stavby lidového baroka z 19. století.

Po krátkém silničním úseku směrem na Dražejov následuje dlouhý sjezd Dobřeňským dolem do Vojtěchova. V Dobřeňském dole jsou horolezecké terény v pískovcích - skalní věže Bludiště, přístupné pouze v září a říjnu.

Ráj bez řízků
Z Vojtěchova do Ráje je to po silnici asi kilometr. Tam máme na vybranou mezi restaurací, kde nejsou cyklistům příliš nakloněni, ale výborně tam vaří, a bufetem V Ráji s velkou zahrádkou, možností zaparkovat kola na dohled, ale jen studenou kuchyní, s výjimkou teplých párků a polévky.

Poobědvejte střídmě, bude následovat stoupání po dlážděné silnici do Olešna (žlutá značka), kde se můžeme kochat dalšími hrázděnými domy. Ves vyrostla na místě původní středověké vsi na přelomu 18. a 19. století a v původní podobě se zachovala dodnes.

Kolem Tubožského dvoru sjedeme do Tubože. Ve vrcholových partiích si můžeme všimnout, jak se zde rozmohl chov koní. Dříve přístupné louky jsou ohrazeny a některé jsou vypaseny a zdupány až na hlínu. S koňmi se také můžete občas potkat na lesních cestách, proto je třeba v nepřehledných partiích dávat pozor. Důležitá je vzájemná tolerance mezi turisty, cyklisty i jezdci na koních.


Dlouhé stoupání na Housku
A teď následuje lahůdka - stoupání na Housku. Tady se ukáže, jak máte natrénováno, protože výšlap je velmi, velmi dlouhý. Široká lesní cesta je na obou koncích uzavřena závorou, ale občas se stane, že je závora otevřená a můžete zde potkat auto. Proto buďte ve střehu, zejména při rychlé jízdě opačným směrem dolů z Housky.

Jinak ne všichni možná vědí, že hrad Houska využívali za totality jako noční sanatorium pracující ze Spolany a příslušníci spojeneckých vojsk a že sem za tehdejším kastelánem Svatoplukem Karáskem jezdili členové kapely Plastic People, kteří tady natočili své první album.

Na nádvoří se často konají jarmarky a v kiosku si můžete dát klobásu a pivo. V létě je tu hodně turistů, a ještě větší množství vos.

Nad hradem se ještě podíváme z vyhlídky na Říp, a pak se od Housky vracíme jinou trasou zpět do Mšena .

Prodloužení trasy přes Vrátenskou horu
Když si chceme trasu prodloužit, vydáme se z rozcestí pod Lipovým vrchem asi kilometr od Housky na Vrátenskou horu (508 m). Trachytový vrch je nejvyšším bodem Mělnicka a od roku 1999 se tu tyčí rozhledna.

Odtud sjedeme do Nosálova, kde nás kromě architektury (gotická ves ze 14. století), určitě zaujme Hospůdka U nás s dobrou kuchyní.

Cyklovýlet na KokořínskoPak se opět přes Vrátenskou horu vrátíme na rozcestí pod Lipovým vrchem, odkud pak jedeme krásnou lesní cestou do Brusného a poté na kopec nad Mšeno. V závěrečné fázi přenášíme kolo úzkou skalní soutěskou, jinak to nejde. Lesoparkem Debř sjedeme k městským lázním, prochází se tu dost lidí, takže opatrně.

Nakonec vystoupáme na náměstí a v restauraci Obecník si dáme segedín. A kdybyste v něm nemohli najít zelí, je pod knedlíkem.



Trasa: Ze Mšena po červené a modré - od rozcestí Bílka dolů údolím po modré turistické značce a současně po cyklotrase 009 - na rozcestí pod Pokličkami doleva po červené pod hrad Kokořín (občerstvení) - zpět po silnici na rozcestí pod Pokličkami - přes potok po modré údolím nahoru na silnici - po silnici a žluté značce do Jestřebice (občerstvení) - z Jestřebice sjezd po modré do Šemanovického dolu - po cyklostezce 0011 směrem na Dobřeň- doleva po modré údolím nahoru na silnici u Spáleného vrchu- přejet silnici a pokračovat dolů po modré a pak po žluté do Dolní Vidimi - Střezivojickým dolem po zelené nahoru na Dobřeň (posledních 200 metrů se kolo tlačí) - kousek po silnici směrem na Střezivojice - po modré dolů Dobřeňským dolem do Vojtěchova - po silnici do Ráje (občerstvení) - kousek po silnici směrem na Konrádov - odbočit doleva na dlážděnou silnici do Olešna - po žluté na Zbrázděný vrch - po neznačené polní cestě kolem Tubožského dvoru a pak z kopce do Tubože - po cyklostezce 0003 dlouhé stoupání na zámek Houska (občerstvení) - do kopce po modré na vyhlídku na Říp - zpět k Housce - přes louku k rozcestí pod Lipovým vrchem.

Varianta přes Vrátenskou horu: Modrá - po žluté kolem hory - po silnici do Nosálova - návštěva hospůdky U nás - výjezd po silnici zpět k Vrátenské hoře - po modré na rozcestí pod Lipovým vrchem - ti, kteří na Vrátenskou horu nejedou, pokračují z rozcestí pod Lipovým vrchem do kopce po červené - po zelené hezkou lesní cestou s přejezdem louky a sjezdem do Brusného - po zelené do kopce k hájovně Na Rovinách (poslední třetinu se kolo přenáší) - sjezd lesoparkem Debř kolem koupaliště do Mšena a zpět na náměstí.

Varianta začátku přes Pokličky: Spíš pro pěší turisty, po žluté a modré kolem koupaliště lesoparkem Debř, po modré kolem Obří hlavy a Žáby na Pokličky (závěr pouze pěšky) - po schodech dolů na rozcestí pod Pokličkami a dále po červené...
Délka: 42km (s Vrátenskou horou 48 km)
Převýšení: 665 m (s Vrátenskou horou o 299 m více)
Obtížnost: velká
Typ kola: mtb
Proč tam jet: Překrásná krajina, zajímavé pískovcové útvary, vzniklé přirozenou cestou i lidskou činností, rozsáhlé lesy, mimo hlavní údolí málo turistů i cyklistů.



Odkazy
Souřadnice trasy pro gps (*.gpx)
Souřadnice trasy pro Google Earth (*.kml)
Trasa na cykloserver.cz
Trasa na bikemap.net