BLOG


Borelióza!!! 2. část - Cesta do nemocnice
20.02.2026

Žijeme v době, kdy věříme, že na každou nemoc je lék. Jenže některé nemoci dokáží být pěkně zákeřné, třeba borelióza.

Když se jinak zdravé dítě ráno vzbudí, má ruku bez citu a nemůže s ní hýbat, je to důvod k panice. Hned jsme zavolali sanitku a jeli do nemocnice. Dcera tam zůstala na kapačkách, za pár hodin se vše jak zázrakem spravilo. Lékaři se nám věnovali, vyptali se na všechno, i na to, zda neměla klíště. Prý to může být i borelióza, ale když neměla tu typickou skvrnu, mohlo by to být i něco jiného. Každopádně prý má náš pediatr vystavit žádanku a poslat dceru na krevní testy. Večer ji propustili z nemocnice, byla v pořádku. Proč tam hned neudělali ty krevní testy, je mi dodnes záhadou.

Náš dětský lékař měl dovolenou, byly prázdniny, pak zase v těch laborkách, kam nás poslal, nebyli, mezitím už byla dcera skoro úplně v pořádku, zkrátka stalo se, že než se dostala na ty krevní testy, nějaká doba uplynula. Mezitím se borélie vesele množily, ale navenek, kromě občasných bolestí hlavy se to nijak neprojevovalo.

Peklo nastalo až s příchodem do školy. Devátý ročník, spousta učení, příprava na přijímačky na střední školu, to vše způsobilo zhoršení zdravotního stavu. Krevní testy hovořily jasně – borelióza. Ale taky zvýšené autoimunitní protilátky, takže hned podezření na autoimunitní onemocnění. Jsem naprostý laik, ale nemohlo to zvýšení ANA protilátek být způsobeno právě tou borélií? Prý jsou potřeba ještě další testy. Jenže to by zase oddálilo léčbu a to už jsme přestali jsme váhat. Nasedli jsme do auta a jeli do nemocnice.

V Praze máme takovou zvláštnost – komunisty na Magistrátu. A ti komunisté, říkají si Piráti, nenávidí auta. Silnice postupně nahrazují cyklopruhy, to je jedno, že po nich nikdo nejezdí a město je i za normálních okolností stěží průjezdné. Ten den, co jsme se vypravili do nemocnice, byla sněhová vánice a v Praze nastala dopravní kalamita. Do nemocnice, kam nám to autem obvykle trvá 20 minut, jsme ve sněhu a kolonách jeli přes dvě hodiny! Asi jsme měli jet na kole...

V nemocnici jsme si hodinku dvě počkali na příjmu, ale pak už to šlo rychle. Mrkli na krevní testy a hned navrhli provedení lumbální punkce a hospitalizaci. Bylo vidět, že to není dobré...

pokračování příště